B) Vodní nádrže a díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 vodního zákona) jsou stavby budované na toku, sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Základními typy vodních děl jsou vodní nádrže a jezy.

Vodní nádrž je prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku. Podle účelu lze vodní nádrže rozdělit na tyto hlavní typy:

  • ·zásobní nádrže,
  • ·ochranné (retenční) nádrže,
  • ·speciální účelové nádrže (např. vyrovnávací),
  • ·rybochovné nádrže,
  • ·víceúčelové nádrže.
  • Jez je vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům:
  • ·zvětšení hloubky vody nad jezem,
  • ·dosažení bezprostředního spádu,
  • ·zmírnění průtočné rychlosti,
  • ·zvýšení hladiny podzemní vody.

Základním hlediskem pro dělení jezů je jejich konstrukční řešení, rozeznáváme jezy pevné a jezy pohyblivé. U pevných jezů je hradící těleso nepohyblivé, a proto se voda vzdouvá trvale do různé výšky, kterou nemůžeme měnit, neboť je závislá na průtokovém množství. U jezů pohyblivých se hradící těleso dá buď sklopit, nebo úplně nad nejvyšší vodu vyhradit.

Klíčovým kritériem pro klasifikaci vodních děl je tzv. kategorie technickobezpečnostního dohledu (TBD), kterým se dle § 61 vodního zákona rozumí zjišťování technického stavu vodního díla, a to z hlediska bezpečnosti a stability a možných příčin jejich poruch. Provádí se zejména pozorováním a prohlídkami vodního díla, měřením jejích deformací, sledováním průsaku vod, jakož i hodnocením výsledků všech pozorování a měření ve vztahu k předem určeným mezním nebo kritickým hodnotám. Součástí technickobezpečnostního dohledu je i vypracování návrhů opatření k odstranění zjištěných nedostatků.

Z hlediska technickobezpečnostního dohledu se vodní díla rozdělují do I. až IV. kategorie podle rizika ohrožení lidských životů, možných škod na majetku v přilehlém území a ztrát z omezení funkcí a užitků ve veřejném zájmu. Evidenci technickobezpečnostního dohledu včetně zařazení vodních děl do I. až IV. kategorie spravuje Ministerstvo zemědělství. Rozsah údajů a způsob vedení evidence technickobezpečnostního dohledu stanoví Ministerstvo zemědělství vyhláškou[1].


[1] Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 471/2001 Sb., o technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly

Přehled vodních nádrží přiřazených k dPP Křivoklát v POVIS

V zájmovém území se nenachází žádné vodní nádrže s přiřazenou kategorií TBD, ale pouze pět vodních nádrží bez přiřazené kategorie.

Název

TBD

Vodní tok

říční km

Katastr

Vlastník

Plocha [ha]

Odkazy POVIS

Slaďák

-

-

-

Křivoklát

Městys Křivoklát

0,11

odkaz

Amalínský rybník

-

-

-

Křivoklát

Městys Křivoklát

0,22

odkaz

Vodní nádrž U Kolečka

-

-

-

Křivoklát

Tělocvičná jednota Sokol Křivoklát

0,06

odkaz

Jez na Rakoveckém potoku v ř. km 0,3

-

Rakovnický potok

0,3

Roztoky u Křivoklátu

Česká republika

-

odkaz

Jez J1 - Křivoklát

-

Rakovnický potok

2,0

Křivoklát

Česká republika

-

odkaz


Mapa vodních nádrží v Křivoklátsku v povodí Berounky a Rakovnického potoka